Cestující městskou hromadnou dopravou
Roční statistiky cestujících pražskou MHD podle jednotlivých druhů cestovních prostředků. Nejzásadnější úlohu v systému městské dopravy zastává opět metro, které v roce 2024 přepravilo 361 milionů cestujících.
Technická správa komunikací hl. m. Prahy Aktualizace dat: null

Energetika v budovách hl. m. Prahy
V interaktivním dashboardu si můžete prohlédnotut souhrnné informace o energetických vlastnostech budov hlavního města Prahy nebo se podívat přímo na spotřeby energií vybraných městských budov, kde byly instalovány dálkové odečty měření spotřeb energií. Na první straně jsou znázorněny budovy ve vlastnictví hlavního města Prahy zahrnuté do energetických pilotních projektů. Tyto pilotní projekty jsou zaměřeny na dosažení energetických úspor. Budovy jsou rozděleny dle jejich využití, příslušností k městské části a jejich energetické náročnosti dle energetických štítků. Budovy jsou konstruovány z různých materiálů s rozdílným prostupem tepla. V rámci energetických úspor zlepšujeme parametry obálky budov jejím zateplením a výměnou oken. Vizuál na druhé straně dashboardu zobrazuje souhrnný přehled stavebních materiálů ze kterých jsou budovy konstruovány a jejich míru zateplení. Kromě obálky budovy je pro energetiku důležité technologické zařízení budov. Jedná se o technologie, které jsou využívány k vytápění, ohřívání vody, chlazení, větrání a v neposlední řadě k osvětlení objektů. Další vizuál zobrazuje souhrnný přehled těchto technických zařízení u sledovaných budov. Každá budova ke svému vytápění využívá elektřinu, plyn, teplo nebo různou kombinaci těchto komodit. Vizuál na čtvrté straně dashboardu zobrazuje přehled měsíčních spotřeb jednotlivých energetických komodit u vybraných budov s dálkovým odečtem energií a zobrazuje agregované měsíční spotřeby elektřiny, vody, plynu a tepla. Tyto hodnoty jsou součtem jednotlivých měřených hodinových spotřeb za daný měsíc. Velkým přínosem tohoto dálkového on-line meteringu je například možnost sledovat, jak se vyvíjí spotřeba energie v budově po zavedení konkrétních energetických opatření, např. zateplení budovy, modernizaci technických zařízení a pod., a zhodnotit přínos, a míru úspory financí a emisí [CO2](https://www.google.com). Data jsou dále používána pro energetický management, kde slouží pro vyhodnocování potenciálu úspor při zavádění jednotlivých úsporných opatření. Hlavní město Praha se zavázalo v rámci klimatického závazku k postupnému snižování energetické náročnosti budov, s čímž úzce souvisí také snižování produkce emisí CO2. Poslední vizuál znázorňuje jednak souhrnný přehled budov, na kterých byla uskutečnená nějaká energetická opatření, a jednak potenciál úspor spotřeby energií a s tím spojené emise CO2.
Podobné widgety
Intenzita dopravy v Praze je dlouhodobě sledována v oblasti širšího centra. Její měření ukazuje klesající trend oproti maximu z přelomu tisíciletí a v posledních letech se hodnoty pohybují přibližně na úrovni roku 1992. Měřeny jsou počty vozidel, která projedou sčítacími úseky v pracovním dni v obou směrech (z centra i do centra) v období 6–22 hodin. Z důvodu opatření proti pandemii COVID-19 nebylo sčítání v roce 2020 provedeno; graf proto navazuje rokem 2021 a je aktuálně doplněn o údaje do roku 2024.
Technická správa komunikací hl. m. Prahy Aktualizace dat: null
Měření intenzity dopravy na hranicích se Středočeským krajem ukazuje vzrůstající trend a hodnoty za posledních několik let jsou 5x vyšší v porovnání s rokem 1990. Měřeny jsou počty vozidel, které projedou sčítacími úseky v pracovním dni za oba směry (z Prahy i do Prahy) celkem v období 6-22 hod.
Technická správa komunikací hl. m. Prahy Aktualizace dat: null
Jak dlouho trvá dojezdová doba z Dvořákova nábřeží přes Smetanovo nábřeží k Národnímu divadlu? Podívejte se na denní profil za vybraný den a měsíc (říjen, středa) v letech 2020 - 2023. Na grafu vidíte, že nejdéle trvá cesta v době večerní dopravní špičky. Zajímá vás, jak dlouho trvá cesta na jiných úsecích v Praze? Podívejte se na dashboard (viz Zdroj).
Waze for Cities Aktualizace dat: null
Zajímá vás např. dlouhodobý vývoj doby dojezdnosti pro automobily z oblasti Dvořákova nábřeží přes problematické zúžení v ulici Křižovnická až k Národnímu divadlu? Zobrazovaná měsíční statistika právě taková čísla reflektuje a sleduje je již od jara roku 2020! Pozornému čtenáři navíc jistě neunikne ani vliv uplynulého období Covidu na dopravu také v této lokalitě. Rádi byste znali podobné vývoje i na dalších sledovaných trasách? Podívejte se na dashboard (viz Zdroj).
Waze for Cities Aktualizace dat: null
Délka cyklotras v Praze za posledních 10 let narostla o více než 100 km, tedy o čtvrtinu. Jedna se o síť značených cyklotras, včetně vyhrazených (mimo silnici) cyklostezek, vyznačených cyklopruhů, ochranných pruhů, cyklistických piktokoridorů a společných tras pro autobusy a cyklisty.
Technická správa komunikací hl. m. Prahy Aktualizace dat: null
Tolik cestujících svezly dohromady za rok 2024 dopravní prostředky pražské MHD v rámci Pražské integrované dopravy. Oproti roku 2023 došlo ke zvýšení počtu cestujících.
cestujících
Technická správa komunikací hl. m. Prahy Aktualizace dat: null
Podle žebříčku TomTom Traffic Index 2024 stráví řidiči v Praze v dopravních špičkách v průměru 89 hodin ročně navíc oproti plynulé dopravě. V porovnání se středoevropskými metropolemi patří Praha spolu s Vídní k městům s nejplynulejším provozem. Naopak nejvíce času v kolonách ztrácejí řidiči ve Varšavě a Budapešti. Data vycházejí z globálního indexu společnosti TomTom, který sleduje vývoj rychlosti a zdržení v dopravě ve více než 500 městech po celém světě.
| město | roční ztráta času v kolonách |
|---|---|
| Varšava | 4 dny 12 hodin |
| Budapešť | 4 dny 16 hodin |
| Berlín | 4 dny 6 hodin |
| Vídeň | 3 dny 20 hodin |
| Praha | 3 dny 17 hodin |
| Bratislava | 3 dny 13 hodin |
Tabulka je příliš veliká, stáhněte si data jako csv soubor.
TOMTOM TRAFFIC INDEX Aktualizace dat: null
V roce 2024 využívali cestující v Praze nejčastěji metro, které tvořilo přibližně 36 % všech přeprav v rámci městské hromadné dopravy. Tramvaje (včetně lanovky) zůstaly na druhém místě s podílem 33 %, následovaly městské autobusy s 26 % a příměstské linky s 5 %. Struktura využívaných prostředků MHD se oproti roku 2023 výrazně nezměnila – metro si mírně polepšilo, zatímco tramvaje a autobusy zůstaly na stabilní úrovni.
Technická správa komunikací hl. m. Prahy Aktualizace dat: null
Podle žebříčku TomTom Traffic Index 2024 stráví řidiči v Praze v dopravních špičkách v průměru 89 hodin ročně navíc oproti plynulé dopravě. V porovnání se středoevropskými metropolemi patří Praha spolu s Vídní k městům s nejplynulejším provozem. Naopak nejvíce času v kolonách ztrácejí řidiči ve Varšavě a Budapešti. Data vycházejí z globálního indexu společnosti TomTom, který sleduje vývoj rychlosti a zdržení v dopravě ve více než 500 městech po celém světě.
| město | roční ztráta času v kolonách |
|---|---|
| Varšava | 4 dny 12 hodin |
| Budapešť | 4 dny 16 hodin |
| Berlín | 4 dny 6 hodin |
| Vídeň | 3 dny 20 hodin |
| Praha | 3 dny 17 hodin |
| Bratislava | 3 dny 13 hodin |
Tabulka je příliš veliká, stáhněte si data jako csv soubor.
TOMTOM TRAFFIC INDEX Aktualizace dat: null
Podíly využití prostředků veřejné dopravy na území Prahy zůstávají dlouhodobě vyrovnané. V roce 2024 se mírně zvýšil podíl cestujících přepravených metrem a železnicí, zatímco tramvaje a autobusy zaznamenaly jen nepatrné změny. Metro nadále představuje nejvyužívanější způsob přepravy v rámci pražské MHD.
Technická správa komunikací hl. m. Prahy Aktualizace dat: null
Financování provozních nákladů Pražské integrované dopravy (PID) je dlouhodobě založeno především na dotaci hlavního města Prahy. Tržby z jízdného pokrývají pouze menší část nákladů systému, a to i přes postupné oživení poptávky po pandemii covidu-19.
V roce 2023 pokryly tržby z jízdného přibližně 17 % provozních nákladů PID a v roce 2024 to bylo 17,5 %. Zbývající část nákladů — tedy zhruba 82–83 % — je každoročně hrazena z rozpočtu hlavního města Prahy. Tento poměr je v posledních letech relativně stabilní.
Graf ukazuje vývoj podílu města a tržeb na financování provozu PID od roku 2014 do roku 2024.
Technická správa komunikací hl. m. Prahy Aktualizace dat: null
Podíl jednotlivých typů zón placeného stání se mezi roky 2023 a 2024 mírně změnil. Rezidentní modré zóny vzrostly zhruba na 58 % všech parkovacích stání, především na úkor návštěvnických a ostatních zón. Podíl smíšených fialových zón se zvýšil na 36 %, zatímco oranžové návštěvnické zóny zůstávají kolem 1 %. Tyto změny odrážejí postupné rozšiřování ZPS a úpravy kapacit v jednotlivých městských částech.
Technická správa komunikací hl. m. Prahy Aktualizace dat: null
Počty parkovacích stání v pražských Zónách placeného stání (ZPS) se v posledních letech postupně vyvíjejí v souvislosti s rozšiřováním regulovaného území i úpravami jednotlivých městských částí. Rezidentská (modrá) zóna zůstává nejrozsáhlejším typem stání, významný podíl představuje také smíšená (fialová) zóna, která kombinuje rezidentské a návštěvnické parkování. Návštěvnická (oranžová) zóna tvoří nejmenší část regulovaných stání.
Aktuální data k prosinci 2024 uvádějí celkem 101 908 modrých, 63 117 fialových a 1 155 oranžových parkovacích stání na území Prahy.
https://www.tsk-praha.cz/wps/portal/root/nabidka-sluzeb/rocenky Aktualizace dat: null
Modrá zóna představuje největší část Zón placeného stání (ZPS) v Praze a slouží především rezidentům jednotlivých městských částí. Jejím cílem je zajistit dlouhodobé parkování pro obyvatele a zároveň udržovat dostupnost míst v oblastech s vysokou parkovací zátěží. Rozsah modré zóny se v posledních letech postupně rozšiřuje v návaznosti na rozhodnutí městských částí a potřeby regulace dopravy v klidu.
Aktuální data k prosinci 2024 uvádějí celkem 101 908 rezidentských stání v rámci modré zóny na území Prahy. Největší počet modrých stání mají městské části Praha 6, Praha 10, Praha 4 a Praha 3, kde je poptávka po rezidentském parkování dlouhodobě nejvyšší.
Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy Aktualizace dat: null
Provozní náklady Pražské integrované dopravy (PID) dlouhodobě rostou v souvislosti s rozšiřováním systému, zvyšováním nabídky spojů a růstem cen v dopravě. Výjimkou byl rok 2020, kdy vlivem pandemie COVID-19 došlo k poklesu nákladů. V následujících letech se však trend opět obrátil a náklady postupně rostou.
V roce 2023 dosáhly provozní náklady PID v Praze výše 26,1 mld. Kč, a v roce 2024 dále vzrostly na 26,8 mld. Kč, což představuje dosud nejvyšší hodnoty v historii systému.
https://www.tsk-praha.cz/o-nas/vyrocni-zpravy-a-rocenky/ Aktualizace dat: null
Podíl osobních automobilů registrovaných v Praze představuje významnou část celkového počtu vozidel v České republice. Podle údajů z Centrálního registru vozidel (CRV) k 1. 1. 2025 bylo v Praze registrováno 15,8 % všech osobních automobilů v ČR. Zbývajících 84,2 % vozidel je registrováno mimo území hlavního města.
Tento podíl dlouhodobě odráží vysokou intenzitu individuální automobilové dopravy v Praze i fakt, že řada vozidel používaných na území města je registrována u leasingových společností nebo firem mimo Prahu.
Technická správa komunikací hl. m. Prahy Aktualizace dat: null