Podíl zón placeného stání v Praze

Pilotní projekt Monitoring mikroklimatických parametrů urbanizovaného prostředí testuje senzory pro měření mikroklimatu v uličním prostoru Prahy. Cílem projektu je otestování technologií, vznik metodiky pro realizaci měření tohoto typu a vytvoření datové báze pro návrh, validaci a kalibraci opatření ke zmírnění extrémních projevů klimatu (zejména vln horka a sucha) v urbanizovaném prostředí.

Cílem je získání dat z uliční úrovně a následné porovnání hodnot z ulic bez zeleně a se zelení, u nepropustného povrchu a naopak parku, v blízkosti vody atp. Výsledky budou použity k plnění agendy Implementačního plánu Strategie adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu na roky 2020–2024. Dále mohou být podkladem pro IPR k územnímu plánování v Praze.

Co měříme

V rámci projektu jsou monitorovány následující veličiny: 

• Teplota, tlak a vlhkost vzduchu 

• Směr, náraz a rychlost větru 

• Úhrn srážek 

• Sluneční svit 

• Přírůst stromu 

• Teplota a vodní potenciál půdy 

Zobrazení dat

V mapě jsou zobrazena všechna místa, kde měření probíhá (nebo probíhalo). V jedné lokalitě je obvykle více měřících bodů (např. strom a lampa v jednom parku). V záložce "Agregace" jsou data za celé dny, lze zvolit období, ukazatel (měřená veličina k zobrazení), lokalitu a měřící bod v této lokalitě. Záložka "Měření” zobrazuje všechna naměřená neagregovaná data vždy za poslední týden (po 10-15 minutách).

UPOZORNĚNÍ: Jedná se o neverifikovaná data z pilotního projektu.

Tolik cestujících svezly dohromady za rok 2022 dopravní prostředky pražské MHD v rámci Pražské integrované dopravy. Oproti roku 2021 došlo ke zvýšení počtu cestujících.

Kolik času navíc strávíte v autě za rok v dopravní špičce? V porovnání s ostatními středoevropskými městy je nejplynulejší provoz v v Bratislavě a Praze.

Roční statistiky cestujících pražskou MHD podle jednotlivých druhů cestovních prostředků. Nejzásadnější úlohu v systému městské dopravy zastává opět metro, které v roce 2022 přepravilo 338 milionů cestujících.

V rámci Pražské integrované dopravy využívají cestující k přepravě nejvíce metro, tramvaje (včetně lanovky) a městské autobusy. Využití prostředků veřejné dopravy je vyrovnané, návaznost mezi spoji různých linek a druhů dopravy je optimální.

Kolik času navíc strávíte v autě za rok v dopravní špičce? V porovnání s ostatními středoevropskými metropolemi je nejplynulejší provoz v Praze a ve Vídni.

Intenzita dopravy v Praze sledovaná v oblasti širšího centra. Její měření ukazuje klesající trend a hodnoty za posledních několik let jsou na úrovni roku 1992. Měřeny jsou počty vozidel, které projedou sčítacími úseky v pracovním dni za oba směry (z centra i do centra) celkem v období 6-22 hod. V následku opatření proti pandemie COVID-19 se měření pro rok 2020 neuskutečnilo

Podíly využití prostředků veřejné dopravy na území Prahy jsou poslední roky vyrovnané. Během roku 2021 se mírně zvýšil podíl osob přepravených metrem, tramvajemi i vlaky. Naopak se mírně snížil podíl cestujících v autobusových spojích.

Parkovací místa v zónách placeného stání podle jejich druhu (součet za celou Prahu).

Počty parkovacích míst pro rezidenty (modré zóny) v rozdělení podle městských částí. Plný popis se objeví po najetí kurzorem na graf.

• Počty parkovacích míst pro rezidenty (modré zóny) v rozdělení podle městských částí. Plný popis se objeví po najetí kurzorem na graf.

• Počty parkovacích míst pro rezidenty (modré zóny) v rozdělení podle městských částí. Plný popis se objeví po najetí kurzorem na graf.

Počty parkovacích míst pro rezidenty (modré zóny) v rozdělení podle městských částí. Plný popis se objeví po najetí kurzorem na graf.

Ze všech registrovaných osobních aut v ČR je 16 % registrováno v Praze.

Měření intenzity dopravy na hranicích se Středočeským krajem ukazuje vzrůstající trend a hodnoty za posledních několik let jsou 5x vyšší v porovnání s rokem 1990. Měřeny jsou počty vozidel, které projedou sčítacími úseky v pracovním dni za oba směry (z Prahy i do Prahy) celkem v období 6-22 hod.

Tržby z jízdného pokrývají cca 17 % provozních nákladů na PID v Praze. Téměř 83 % nákladů dotuje Praha z městského rozpočtu.

Provozní náklady PID v Praze dlouhodobě rostou. Výjimkou byl rok 2020, kdy došlo k poklesu provozních nákladů v důsledku pandemie COVID-19. V roce 2022 provozní náklady opět vzrostly, a to na hodnotu 24,1 mld. Kč.

Jak dlouho trvá dojezdová doba z Dvořákova nábřeží přes Smetanovo nábřeží k Národnímu divadlu? Podívejte se na denní profil za vybraný den a měsíc (říjen, středa) v letech 2020 - 2023. Na grafu vidíte, že nejdéle trvá cesta v době večerní dopravní špičky. Zajímá vás, jak dlouho trvá cesta na jiných úsecích v Praze? Podívejte se na dashboard (viz Zdroj).

Zajímá vás např. dlouhodobý vývoj doby dojezdnosti pro automobily z oblasti Dvořákova nábřeží přes problematické zúžení v ulici Křižovnická až k Národnímu divadlu? Zobrazovaná měsíční statistika právě taková čísla reflektuje a sleduje je již od jara roku 2020! Pozornému čtenáři navíc jistě neunikne ani vliv uplynulého období Covidu na dopravu také v této lokalitě. Rádi byste znali podobné vývoje i na dalších sledovaných trasách? Podívejte se na dashboard (viz Zdroj).